Politika

Mile deti,

dnes si povime neco o danovych ulevach. Nebojte se toho nazvu,  vysvetlime si to tak, ze tomu bude kazdy rozumet.

Zilo bylo 10 panu, kteri spolu chodili kazdy den do restaurace na obed. Za obed meli pokazde zaplatit dohromady presne 1000 korun.

Panove se dohodli na tom, ze se na te tisicovce budou podilet tak,? jak plati dane. Takze prvni ctyri, ti nejchudsi, neplatili nic. Paty zaplatil 10 korun, sesty 30 korun, sedmy 70 korun, osmy 120 korun, devaty 180 korun a desaty, ten nejbohatsi, 590 korun.

Takhle to slo cele roky a nikdo si nestezoval.

Az jednou hostinsky prisel s tim, ze jim da slevu a bude po nich chtit
kazdy den za obed jen 800 korun misto 1000, protoze jsou to stali
zakaznici. To bylo od neho moc hezke. Jak si ale rozdelit tech
usetrenych
200 korun? Kdyby kazdy z deseti panu platil o 20 korun mene, prvnich pet panu by dokonce dostavalo penize za to, ze chodi na obed. Hostinsky jim navrhl se o usporu podelit tak, v jakem pomeru plati za obed.

Vzal si papir a tuzku a zacal pocitat.

Vyslo mu toto: Paty pan uz nebude musi platit nic, stejne jako prvni
ctyri, takze 100% uspora. Sesty bude platit 20 korun, misto 30, usetri
33%. Sedmy bude platit 50 misto 70 korun, usetri 28%. Osmy pan zaplati 90 misto 120 korun a usetri 25%. Devaty zaplati 140 misto 180 korun, takze usetri 22%. Desaty pan, nejbohatsi, bude platit 490 misto 590 korun. Uspora 16%. Kazdy z tech sesti na tom bude lepe, nez predtim, a ti prvni ctyri mohou i nadale jist zadarmo.

Jak se ale vzapeti ukazalo, velke nadseni ten navrh nevyvolal.

“Takze ja z tech 200 korun dostanu jen 10?”, kricel sesty pan, ukazal na desateho, nejbohatsiho, a pokracoval: “A tenhleten dostane hned 100!” “To je pravda!”, kricel paty pan, “Ja usetrim jen 10 korun, ale on
desetkrat vic!”. “Opravdu!”, pridal se sedmy, “takze jemu stovku a mne jen dvacku?!”. Rozkriceli se i prvni ctyri panove: “A my nedostaneme vubec nic? Jak k tomu prijdeme? Zase jsou na tom nejhur ti nejchudsi, jako vzdycky!”

A vsech devet se vrhlo na toho desateho a ztloukli ho.

Pristiho dne se desaty pan u obeda neobjevil. Nijak jim to nevadilo,
proste si sedli a jedli bez neho. Kdyz ale doslo k placeni, zjistili
zajimavou vec: Vsichni dohromady nemeli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitim neumreli hlady, tak se tomu divi dodnes.

A takhle, mile deti, funguje danovy system. Pokud dojde k danove uleve, maji z toho nejvic ti nejbohatsi.

PÁR VTIPŮ 52

Je statisticky dokázáno, že ženy, které mají nějaké to kilo navíc, se dožívají vyššího věku než jejich muži, kteří měli k tomu jakékoli komentáře.


Ak na teba priateľka počas hádky vytiahne môž, vytiahni nejaký chlieb a salámu..
Jej ženský inštinkt sa aktivuje a spraví ti sendvič.


Zeman leze po kolenou na nádvoří Pražského hradu, sbírá kamínky a píská u toho.
Nikdo neví co se stalo, tak Ovčáček volá Putinovi: “Vladimíre Vladimiroviči, máme nějaký problém s Milošem, nevíte co se děje?”
Putin to ověřuje a za chvíli volá zpátky: “To nic, už je to OK, my jsme mu omylem poslali instrukce pro Lunochod”.


Po sedmdesáti letech další německý pilot, který má 150 zabití…


Dlouhý zaoceánský let, všichni cestující spí. Najednou se zvedne mladý pár a jde k záchodům. Nejprve vejde on, po chvíli ona. Šustění oblečení a vzrušený šepot: “To je ono, miláčku, sedni si sem. Pane bože, já už se nemůžu dočkat! Máš ten kondom? Rychle, natáhni ho…” …a pak už jen hluboké nádechy, přerušované povzdechy “to je fantazie” a “ach, mně to tak strašně chybělo”. Najednou ozve z palubního rozhlasu: “Vážení cestující na pravé zadní toaletě, hovoří k vám kapitán letadla. Dobře vím, co tam děláte a vy dobře víte, že to je v letadle zakázáno. Takže okamžitě zhasněte tu zatracenou cigaretu a sundejte ten kondom z detektoru kouře!”


Knock, knock!
Who´s there?
The pilot!


Tak jsem měl rande se sousedovic dcerou, ale říkala, že musí být do dvanácti doma. Co s ní sakra budu ty čtyři roky dělat?


Říkal mi nedávno jeden kamarád: “před měsícem jsem si řekl, že do léta zhubnu 10 kilo. Už mi chybí jen 14…”


“Popravdě, nelíbí se mi na Tobě dvě věci.”
– “Jaké?”
“Brada.”


Od malička žiju s tim, že ho mám jen na čurání,
ale nedávno mi jedna slečna řekla, že s timhle se můžu jít vysrat…


Nejrychlejším způsobem, jak dohnat Rakousko, je zavedení socialismu pod vedením komunistické strany. Samozřejmě v Rakousku!
v
Pokud žena chce dostat chlapa do postele, tak se musí držet těchto rad:

1. Mít vagínu
2. Mýt vagínu


– “Tak co, udělal jsi ten řidičák?”
– “To nevím, komisař je pořád ještě na JIPce.”


Proč si zápasníci sumo holí nohy? Aby si je nepletli s feministkami.


Díky hloupému vtipu smutně skončil zájezd dětí členů odborového svazu pracovníků krematoria. 27 chlapců a děvčátek se do Pece pod Sněžkou už nikdy nepodívá.


Žena umírá a říká muži: “Oženíš se po mojí smrti?”
“Ne miláčku, nikdy!”
“Ale jsi přece stále chlap a ženu potřebuješ!”
“Ne miláčku, lepší než ty určitě nenajdu. A stejnou rozhodně nechci.”


Den má 24 hodin. Do jedné basy se vejde 24 piv. TO NEMŮŽE BÝT NÁHODA!!!


Novinář se ptá učitelky:
“Ptají se vás někdy děti na intimní otázky?”
“Ale ano a velmi se baví mými neznalostmi.”


Pepíček: “Paní učitelko, já s Vámi taky často nejsem spokojen. Ale řekněte sama – už jsem kvůli tomu někdy volal Vašim rodičům?”


Nováček na vojně nepozdraví generála. Ten na něj řve:
“Vojíne, nevidíte moji uniformu?”
Vojín si jej prohlédne od hlavy k patě a pak smutně:
“No, Vám se ale zadařilo – podívejte, co dali mně!”


Kolik je Vám let, paní?
Hádejte – napovím Vám, moje dcera chodí do školky.
Jako ředitelka?


Je super vlastnit Zverimex.
Ve výloze mám velkou ceduli “Skunk na prodej”.
Policajtům to nedojde a já prodávám dvě kila za den.


Náš tip: Objednejte si u pingla “býčí koule” a až vám je přinese poděkujte slovy “dík vole”

Stierlitz 1

Vtipy o Stierlitz, část převzata z http://sovetske.spiknuti.org/

Stierlitz přišel do lesa.
Hledal pod duby, ale žádné houby nenašel.
Hledal pod břízami, ale žádné houby nenašel.
Náhle zakopl a upadl do závěje.
“Zřejmě není sezóna,” pomyslel si Stierlitz.


Stierlitz šel na konspirativní schůzku se spojkou.
Bez problémů ji v davu poznal – v Sovětském svazu byl toho času nedostatek mýdla.


“Soudruhu Isajeve, vy zde v dotazníku píšete, že žádáte o vstup do KS. Tím myslíte KSSS?”
“Ano, Komunistickou stranu Sovětského svazu.”
“A to SS tam psát nebudete?”
“V SS už mám odslouženo, ty byrokrate,” pomyslel si Isajev.


Stierlitz nebyl homosexuál, ale nechtěl urazit Bormanna.


Stierlitz našel v poštovní schránce vzkaz:
“Konspirace byla prozrazena, okamžitě zameťte všechny stopy!!”
“Na to ti neskočím, Müllere!” pomyslel si Stierlitz a obloukem obešel koště napuštěné jedem.


Bern, švýcarsko. Stierlitz sedí se spojkou v kavárně a domlouvá předání dopisu své ženě.
“A jak vaše žena pozná, že je ten dopis opravdu od vás?” ptá se spojka.
Stierlitz se zamyslí a praví: “Napíši to francouzsky, levou rukou, zprava doleva a pak dopis sním!


Stierlitz vysílal depeši: “Tečka – čárka – tečka – čárka – tečka – tečka – čárka…”
Ostatní klávesy psacího stroje nefungovaly.


Stierlitz přišel do pracovny k Müllerovi a pravil: “Herr Müller, nechtěl byste se stát agentem rudé rozvědky? Neplatíme špatně!”
Müller kategoricky odmítl. Stierlitz tedy, již na odchodu, prohlásil: “Gruppenführere, nemáte nějaké prášky na bolení hlavy?”
Stierlitz věděl, že si člověk nejvíce pamatuje poslední frázi rozhovoru.


Vlast byla matkou, ale kdo byl otcem, nevěděl ani Stierlitz…


V pondělí poslali Stierlitze na popravu.
“To ten týden začíná,” pomyslel si Stierlitz.


Stierlitz pracoval pod mnoha identitami. Mezi jeho nejúspěšnější alter ega patřil Krvácivý Průjem.


“Ha! Stierlitzi, vy jste prý Rusák!”
“Nět, herr Müller! Kdo vám to nakukal?”
“Povídá se o tom mezi kuloáry!”

Dvojice maďarských rozvědčíků Laszlo a Iśtván Kuloáry po válce neunikla Isajevově pomstě.


“Čest jeho památce,” pomyslel si Bormann a dál mu utahoval smyčku…


Ke Stierlitzovu domu přijel automobil. Z vozu vystoupili tři gestapáci a začali bušit na dveře.
“Nikdo není doma,” zavolal na ně z okna Stierlitz.
Gestapáci se otočili a odjeli.
Tímto způsobem je Stierlitz vodil za nos už pátý měsíc.


Volá Hitler Stalinovi: “Josife Vissarionyči, nebrali si vaši lidé u mě v sejfu nějaké tajné dokumenty?”
Stalin: “Prošetřím to.”
Volá Stalin Stierlitzovi: “Nesebral jste v říšském kancléřství v sejfu nějaké tajné dokumenty?”
Stierlitz: “Sebral, soudruhu Staline.”
Stalin: “Tak je vraťte na své místo, lidi si stěžují.”


Stierlitz napsal mimořádně odvážný a výhružný dopis Hitlerovi.
Dopis se vrátil jako nedoručitelný.
Na jaře roku 1947 ještě berlínská pošta nefungovala tak, jak by měla.


Jde Hitler na tajné jednání a vidí přede dveřmi sálu velkou kovovou bednu.
“Co to tady leží?”
“Stierlitz tady instaloval nejnovější sovětskou miniaturizovanou odposlouchávací aparaturu,” vysvětluje Müller.
“Tak proč jste to ještě neodnesli, když už jste to odhalili?!” rozkřikl se Hitler.
“Chtěli jsme, ale nikdo z nás to neunese,” posmutněl Müller.


Stierlitz vyšel z baru a opřel se hlavou o zeď.
“Od kdy se dělají stěny z asfaltu?” pomyslel si Stierlitz.


Gestapáci vyšetřovali Stierlitze už třetí týden, ale stále se nedozvěděli nic o nové sovětské šifře. Müller nakonec navrhl, aby Stierlitze nechali v mučírně samotného a skrytým průzorem sledovali, jak se zachová.
Když se tak stalo, zeptal se Müller pozorovatele: “Tak co dělá Stierlitz?”
“Stojí u zdi,” odpověděl pozorovatel, “bije do ní hlavou a křičí: Maxime, proboha, musíš si na tu blbou šifru vzpomenout nebo tě tady utlučou!!”


Stierlitz střílel po řadě ze dvou pistolí.
Řada u stánku s pivem rychle řídla.


Stierlitz střílel slepými.
Když druhý den došly, střílel hluchými.


Stierlitz přišel ke konspiračnímu bytu a uviděl na parapetu 38 žehliček.
“Konspirace je prozrazena,” pomyslel si Stierlitz, “čtyři žehličky chybí.”


Stierlitz tloukl poplach.
Poplach mu už zase šlápnul na nohu.


Stierlitz šel s ruskou radistkou po Friedrichstrasse.
Náhle se ozvala střelba ze samopalu a radistka spadla zalitá krví na zem.
Stierlitz zpozorněl.


Stierlitzovi nedošel dopis z Ústředí.
Přečetl si ho ještě jednou, ale stejně mu nedošel.


Gestapo obsadilo všechny východy z budovy, ale Stierlitz unikl vchodem.


Stierlitz sedl na kolo a ze zvyku zabouchnul dveře.


“Parteigenosse Müllere! Stierlitzovo tajemství bylo odhaleno! Už je pod zámkem!”
“Skvělé, kdo ho zatknul?”
“Mravnostní.”


Stierlitz přišel do oblíbeného baru na schůzku se spojkou.
“Jednu vodku!” zavolal na barmana.
“Lituji, ale vodka došla před dvěma dny,” omluvil se barman.
“Tak koňak!”
“Je mi moc líto, ale koňak od včerejška taky není!”
“Víte co, tak mi natočte jedno pivo!” povídá nakonec Stierlitz.
“Ó jé, to bude taky problém, protože pivo došlo dnes ráno!” odpověděl barman.
“To znamená, že spojka už je tady!” blesklo hlavou Stierlitzovi.